ROZHOVOR S MONIKOU FRAŇKOVOU, PRACOVNICÍ ŠKOLNÍ JÍDELNY, PŘIPRAVILA LENKA KONOPKOVÁ…

Můžu se zeptat, zda jste si dnes pochutnala na jedničce – hovězích kostkách po cikánsku, či dvojce – na špenátových flíčcích?

Měla jsem hovězí s rýží, takže jedničku.

Dáváte si obecně spíš klasiku či neobvyklejší nebo bezmasá jídla? A jste víc na sladké nebo na maso?

Jsem spíš na klasiku a jako hlavní jídlo mám ráda, slané, maso. Jinak jsem ale na sladké. Ovšem to až později po obědě a hlavně večer v posteli, miluju čokoládu a na týden i kratší dobu mám jednu velkou nuttelu – ujídám ji po lžičkách.

Máte sama nějaké oblíbené jídlo? Je něco, co opravdu nemusíte?

Svíčkovou, tu vařím ráda. To, co nemám ráda, si manžel uvaří sám, například si peče bůček, ten si dají s dcerou, já tlusté maso nejím. On nemusí zase šunkofleky, které máme rádi s dětmi.

A je na manželovi obliba v tučném vidět? Na vás tedy obliba sladkého vidět není. To je záviděníhodné.

Manžel má hmoty rozhodně víc než já. Před patnácti lety přestal ze zdravotních důvodů kouřit a to hodně přibral. Ale rozváží pivo, tak sílu potřebuje. Já toho sním víc než on, ale není to na mně vidět. Jsem totiž také stále v pohybu. Starám se o nemocnou maminku, a tak se dost naběhám každý den.

Jak jste se dostala k profesi kuchařky?

Když jsme se přestěhovali do Turnova ze Semínovy Lhoty, hledala jsem práci. Reagovala jsem na inzerát a jsem tu už pátým rokem.

Co vás na vaření baví, co obtěžuje?

Vaření mi nevadí, doma je jen někdy obtížné vymyslet co uvařit. Ráda peču dorty, to ale vyžaduje víc času, pro děti, neteř, maminku…s tím si ráda vyhraju.

Vadí mi loupání cibule, ta mi opravdu nevoní, nijak ji nevyhledávám, manžel se bez ní naučil dělat i guláš, přidává tam spíš červené víno a guláš je výborný.

Krom vaření jste také uklízela. Patří nějaká domácí práce mezi vaše oblíbené, že u ní třeba relaxujete, vypnete?

U úklidu nerelaxuju, to spíš u háčkování. Ale žádná práce mi vyloženě nijak nevadí.

Čím jste se po škole vyučila a kde jste pracovala, než jste přišla k nám?

Vyučená jsem oděvní krejčová – švadlena, ale nešiju. Ráda však háčkuju, hračky pro známé a rodinu, či kamarády dětí. Ondra dostal k Vánocům Harryho Pottera, neteř si vyžádala celou Tlapkovou Patrolu a manželovi jsem háčkovala SpoongeBoba.

Pracovala jsem v Ontexu, tam jsem skončila ze zdravotních důvodů, potom jsem také chvíli prodávala v Tescu.

Co vás kromě háčkování ještě dobíjí ve volném čase? Jaké máte koníčky?

Skládám ráda puzzle, hrady, zámky a krajiny. Měla jsem i puzzle z 3000 kousků. Mám je zarámované, ale uložené na půdě, není je kam pověsit.

Sbírám také ročníková červená vína, nejstarší mám teď z r. 1996. To jsou mé každoroční vánoční dárky, manžel mi na ně také pořídil vinotéku, ale už je plná.

Vím, že jste se zapojila do výzvy 10 000 kroků. Máte ráda turistiku? Kam ráda vyrážíte na procházky?

Rádi chodíme na rodinné výlety do okolí, na Valdštejn, Hrubou Skálu, Trosky… ale mám trénink i z každodenních nákupů a pochůzek spojených s potřebami maminky.

Pocházíte z Turnova?

Pocházím z Turnova. Když si chci ale odpočinout, stačí mi sednout si do zahrady. Máme tu i bazén a malou zahrádku, hlavně s jahodami. Bydlíme přímo u trati, na vlaky jsme si už zvykli a spíme celkem dobře.

Prý jste chodila k p. Matějkovi do sportovní třídy. Sportujete i dnes?

Dříve jsem ráda běhala, plavala, jezdila na kole i volejbal jsem hrávala. Teď na kolo vyrážíme spíš sporadicky, s celou rodinou do okolí, nelze vyjet na celý den, jsme limitovaní péčí o mamku. Většinou jezdíme na Malou Skálu, ale čím jsem starší, tím mám větší strach z výšek a nedělá mi dobře tamější přejezd mostu.

Můžete představit manžela a děti? Čemu se věnují, co je baví ?

S manželem jsme se poznali v Ontexu. Pochází ze Semínovy Lhoty, kde měl po rodičích se sestrou domek. S ní jsme se ale nepohodli, a tak jsme se přestěhovali do Turnova. Manžel jezdí pro Pilsner Urquell. Dcera Bára se učila rok v Liberci na kadeřnici, ale na praxi jí to mistrová znechutila. Teď studuje prvním rokem v Jičíně na soukromé střední škole s maturitou. Tam si až ve druhém ročníku vybírají jednu ze tří specializací. Nejprve ji lákal cestovní ruch, teď uvažuje spíš o oboru právní manager. Ondra je v osmé třídě a vybírá si mezi automechanikem a sládkem. Je kardiak, proto je ve výběru trochu omezený. Jednou by chtěl řídit kamion. Obě děti s manželem sdílejí zájem o historii.

A vy čtete jaký žánr?

Spíš romány pro ženy, ale moc toho nepřečtu, večer se mi už zavírají brzy oči.

Díváte se tedy jako rodina spíš na filmy?

Společně se domluvíme na nějaké hezké pohádce, líbí se nám třeba Tajemství staré bambitky, oba díly, teď sleduji i nový seriál Jedna rodina. Manžel má rád válečné filmy a to si raději háčkuji v klidu v křesle.

Neshodneme se ani v poslechu hudby, každému se líbí něco jiného, já mám ráda Elány, manžel spíš tvrdší hudbu, dcera poslouchá to, co ani neznám, nějaké korejské skupiny a dívá se na korejské filmy, dokonce si to i překládá, aby rozuměla textům…

Jak trávíte dovolenou, či prázdniny?

Společná dovolená v létě se nám moc nepoštěstí. Manžel v létě nejvíc rozváží a já jsem vázaná maminkou. Děti vyráží ke známým, na tábory. Manžel dostal k narozeninám pobyt s wellness, tak mě u mamky zastoupila sestra a v týdnu dohlédla i na to, aby se děti vypravily včas do školy. To jsme si s manželem užili.

Projevuje se u vašich ratolestí puberta? A jak to zvládáte?

U Báry už to snad přestává, ale Ondra je někdy hrozně náladový. Často ho chytne vztek, a když se do sebe pustí se sestrou, odchází i manžel. Zatím se s nimi ale nakonec vždy domluvím.

Ondra občas vytáhne i kolo a vyjedou s Maxem k Penny na parkour. Jsem ráda, že alespoň někdy se tak dostane z dosahu počítače a mobilu.

Co vám dělá radost?

Když si můžu v klidu sednout a nikam už nemusím…i když já neumím úplně odpočívat, musím alespoň háčkovat.

A na co se v nejbližší době těšíte?

S péčí o mamku jsem se odnaučila plánovat dopředu. Žiju spíš přítomným okamžikem. Ráno, když jdu nakoupit, doprovodím Ondru na náměstí, koupím v Tescu rohlíky našemu vlčákovi, ten na nich ujíždí, denně jich spořádá deset. Nám a mamce donesu křupavé housky a pak se občas zastavím u Bati. Tam si koupím něco dobrého a to si pak vychutnám sama v klidu doma. I kávu si dopřeju třikrát denně, rozpustnou, bez mléka. Manžel ten má rád studeného „turka“, dělá si ho proto už večer, aby ho měl ráno ve čtyři, když vstává, přichystaný. Prý studená káva prospívá kráse 