Blíží se čas odjezdu na lyžařský výcvik. Jaký máš vztah k zimním sportům? Co si užíváš nejradši?

Zimní sporty mám velmi v oblibě, když je teda pěkné počasí. Nejraději mám sjezdovky. Základy ve sjezdovém lyžování jsem dostal v turnovské lyžařské škole, později jsem si udělal licenci a stal se instruktorem. K běžkám nás se starším bratrem vedli rodiče a znovu jsem si k nim našel cestu až později. Ke snowboardu jsem si cestu zatím nenašel.

Preferuješ nějaké roční období? Na zimu tě netipuji.

Nejraději mám léto, od dětství se věnuji vodním sportům. Taťka byl členem jachtařského klubu v Příšovicích. Na Písečáku, tamějším rybníku, jsme začínaly jako děti na oddílových plachetničkách, později jsem začal s windsurfingem. Na vysoké škole jsem pak od června do září strávil v Chorvatsku, kde jsem ho učil.

Tos učil spíš starší a dospělé, jsi ale také oblíbeným tělocvikářem naší dcery na prvním stupni. Chodily jsme k tobě už na cvičení rodičů s dětmi. Jak ses dostal k mladším dětem?

Od ranného dětství jsem chodil s mamkou do Sokola na cvičení právě rodičů s dětmi, poté do mladších i starších žáků, takže jsem na tom vyrostl. Na střední a vysoké škole jsem měl pauzu, ale když se narodil Mates, tak jsem se k tomu vrátil. Jako rodič i tím, že jsem vedl starší žáky. Později na mě vedení rodičů s dětmi převeleli. Dnes se to jmenuje ASPV – Asociace sport pro všechny a vedu s Radkem Čepelíkem a Petrou Šimůnkovou cvičení rodičů s dětmi a předškoláků. Školní děti, nebo spíš jejich rodiče, místo všestranného rozvoje dnes preferují konkrétní sporty, chodí do oddílů, což mi přijde zbytečně brzo.

U nás máš sice větší úvazek na prvním stupni, ale učíš i na druhém. Který věk žáků je ti bližší?

Každý věk má něco do sebe. Mladší jsou tvárnější, nemají ještě tolik špatných návyků. Jsou také spontánnější, snadněji se nadchnou. Se staršími je to složitější. Domluvit se a zaujmout není snadné. Když se to ale podaří, přináší to zase silnější pocit uspokojení.

Máš u nás v osmičce i syna. Jak zvládáš věk puberty z pozice rodiče? S čím se potýkáš a jak jsi úspěšný? Máš nějakou radu z praxe pro nás, které to ještě čeká?

Tím, že jsme rozvedení, trávím s ním méně času než bych rád, ale i tak si výchovné působení neodpustím. Narážím jako většina rodičů, že má tendenci být přilepený na mobilu. Snažím se mu nabízet alternativní program a většinou se nějak domluvíme.

Na co ho lákáš?

Většinou jsou to nějaké výlety, sport, teď v zimě jedeme na lyže, ale pracujeme spolu i na zahradě a kolem domu, na tom, co je potřeba.

Jak vnímáš vztah otec syn. Jak jsi to měl ty a je něco, co si ze vztahu s vlastním tátou neseš jako vzor a co se naopak snažíš dělat záměrně jinak? Co je pro tebe jako tátu důležité?

S vlastním tátou jsem nezažil nějaké zjevné projevování emocí. V tom se snažím dát Matymu víc. Oceňuju, jak nás s bráchou táta vedl ke sportu, a to se určitě snažím i já sám předávat.

Myslím si, že je pro mě podstatné, aby cítil moji podporu a víc si věřil a dotahoval věci do konce. Přál bych si, aby i naše komunikace byla otevřenější.

Jak spolu trávíte čas? Promítá se nějak do tvého rodičovství i tvá aprobace tělocvikáře a učitele pracovních činností?

Snažím se ho ke sportu vést, získat ho pro to, co dělám sám. Jak to má ale snadno přístupné, možná si toho tolik necení. Motivací byly a budou holky. To funguje.

Když je u mě, tak se ho snažím přidržet i u práce. Když se soustředí je zručný. Ještě mu chybí pečlivost. Je nadaný výtvarně, asi po babičce zlatnici a dědovi od maminky, který je šikovný modelář. Když si maluje, podporuju to, rád bych aby se tomu věnoval soustavněji.

Kdo tě nejvíce ovlivnil ve vztahu ke sportu? Jakými sporty sis prošel? Které máš rád a které ti třeba moc vlastní nejsou?

Základy si určitě nesu ze Sokola, ke gymnastice mě přivedl Tonda Balcar. V Příšovicích jsem jezdil na koni, v Jablonci na ekonomce jsem si prošel posilovnou, v létě jsem jezdil na vodácké tábory, kde jsem později dělal i vedoucího. Na vysoké škole jsem studoval rekreologii, tam jsem si prošel mnoha sporty.

Co nemusím je běhání. Ani bruslení mi není vlastní a obecně nemám rád sport pro sport nebo proto, že chci dobře vypadat. Mám rád pohyb jako součást životního stylu, toho, co mě baví.

Vystudoval jsi rekreologii. Jak ses k tomuhle oboru dostal? Prý studuješ nyní, jak to kloubíš s rodinou a prací?

Po studiu ekonomky mi bylo jasné, že nechci dělat nic s matematikou. Naopak mě bavil sport. Rekreologie mi přišla jako dobrá volba.

Po studiu jsem se v létě věnoval windsurfingu a přes zimu pracoval v kavárně, která mi umožňovala v létě práci přerušit.

Teď si dodělávám pedagogické minimum, které je třeba na výuku oborů mimo tělocvik. V covidu studium probíhalo distančně. Teď mě čeká ještě obhajoba závěrečné práce.

Moc si ceníme tvé pohostinnosti, se kterou zveš opakovaně své kolegy do vašeho podniku na Máchově jezeře. Jak ses vlastně k provozování půjčovny a instruktáže jízdy na paddleboardu a windsurfingu dostal?

Dříve jsem pracoval jako instruktor pro firmu z Moravy, která měla už zmíněné zázemí v Chorvatsku. Později, když jsem měl rodinu, přišel čas být si vlastním šéfem.Máchovo jezero se nabízí jako nejhezčí vodní plocha v dosahu. Tak jsem se domluvil s šéfem kempu a vybudoval si tam na pláži současné zázemí pro půjčovnu a instruktáž.

S manželkou jste se seznámili při sportu? Jak rádi jako rodina trávíte čas?

S manželkou jsem se seznámil v kavárně. Ale Mirka ke sportu samozřejmě vztah má. V létě, nakolik jí práce dovolí, tráví čas se mnou a dětmi na Mácháči. Ve volném čase hodně procházkujeme se psy. Máme křížence foxteriéra a českého strakáče Ferdu a jorkšíra Edu. V zimě běžkujeme a teď chodíme všichni na badminton.

Krom sportu učíš také pracovní činnosti a kolegyně si pochvalují tvou zručnost a nápady. Realizuješ se také doma prací se dřevem a vylepšování bydlení?

Manželka mě často šikovně navede k tomu, co vidí jako žádoucí.

Na prvním stupni máš i informatiku. Jaký máš vztah k technologiím a jak řešíš jejich užívání u dětí doma. Máte nějaké limity apod.?

Vztah k nim mám kladný, ale snažím se je využívat účelně. Doma používáme family link.

Kde ty sám dobíjíš baterky? Co tě spolehlivě, když máš všeho dost opět občerstvení?

Pobyt v přírodě a slunce mě dobíjí. V autě muziku poslouchám, ale venku potřebuju ticho, klid. Večer si rád užívám se sklenkou vína v ruce západy slunce.

Jeden čas jsi také pracoval v kavárně. Máš kávu spojenou s relaxací, či společností…kdy si ji užiješ nejvíce?

Jsem kavárenský typ. Rádi putujeme podle Hejlíka za kávou. Jsem kávový fajnšmekr. Nezáleží úplně na druhu kávy, ale na tom, jak je upražená a servírovaná. Na kávu si s Mirkou potrpíme.

Nedávno jsem při čtenářské dílně měla téma čajovny. Co ty a čaj?

Čaj si dám spíš doma. Sypaný bylinkový, heřmánkový, šípkový…slazený medem.

Máme před sebou jarní prázdniny. Jak si představuješ alespoň jeden ideální den svých zasloužených prázdnin

Tak to mám několik verzí.

Dobře tak dáme limit tří verzí

Tak první by byla jet s Mirkou ve dvou na hory, na běžky a pak příjemná večeře v nějaké hezké restauraci.

Další verze. Dlouho spím, pak si zajdu do sauny a večer s kamarády na pivko do hospody.

A poslední, vstanu naopak brzo, abych ještě stihl manšestr na lyžích, zajdu si na dobrý oběd a nakonec si dopřeju pohodu u nějakého filmu s miskou brambůrků a sklenkou vína.

Nádhera. A jak vidíš realitu jejich trávení

Reálně pojedeme se třemi dětmi na hory. A věřím, že si to taky užijeme.

Určitě! A nakonec, co bys popřál dnešním dětem, nejen těm vlastním.

Přál bych jim víc odolnosti a schopnosti zvládat neúspěch. Aby se z nich hned nehroutily, aby měly vůli se zlepšovat navzdory nepohodlí. Aby tomu, na čem jim záleží, daly potřebnou energii. Přál bych jim taky, aby uměly respektovat spoluhráče a vůbec lidi kolem sebe. Aby stály o to se domluvit a budovaly kamarádství. Aby spolu mluvily nejen na sítích, ale taky spolu něco reálně prožily.