Niki, už jsi čtvrtým rokem na naší škole asistentkou. Kdyby sis ty sama mohla dopřát asistenta či asistentku, na co bys ji využila?

Baví mě věci sdílet, takže asistenta bych určitě uvítala. Jsem zvyklá fungovat samostatně, vše si zařídím, ale jsem tvor společenský a vítám, když mohu sdílet náhled na určitou věc s někým jiným a obohatím se jeho úhlem pohledu.

V čem tě profese asistentky obohacuje? Co ti dává?

Náš kolektiv ve škole mě hodně posouvá, díky vám všem se rozvíjím, jste inspirativní. Stejně tak je každý žák něčím zajímavý. Je tady také plno lidí, kteří mi poskytují pozitivní zpětnou vazbu. Chodím sem ráda.

Jak ses k této práci dostala?

Když mi končila mateřská dovolená, nechtěla jsem se vracet ke své původní časově náročné práci. Hledala jsem změnu a naskytla se mi tato nabídka.

Co jsi studovala původně, jaká je tvá předchozí profese?

Mám obchodní nástavbu. Pracovala jsem v Praze jako finanční poradce v bance.

Jsou ti v něčem předchozí studium i profese užitečné i v současné pozici asistentky? Potkává se to nějak?

Všechny mé předchozí pozice i brigády spojovalo to, že to byla práce s lidmi. Mám potřebu komunikovat a sdílet.

Je škola v tomto ohledu něčím specifická? Tady jsi přece jen mezi dětmi 2. stupně.

Ve škole je větší prostor vnímat rozvíjející se osobnost. Víc se tu řeší a vnímají různé potřeby žáků. To mě zajímá. Do banky už přijde klient a jeho osobnost, jeho rozvoj se neřeší.

Co je pro tebe na pozici asistentky nejméně oblíbené?

Nebaví mě dohledy. Připadám si trochu jako bachař, který musí předvídat přestupky a číhá na ně jako myslivec na posedu.

Sama máš dvě děti, kde tě dítka vlastní i ta školní dokážou spolehlivě odjistit? Co opravdu ráda nemáš, na co startuješ?

Moje ratolesti mě dokážou určitě nastartovat rychleji, protože si říkám, že víc zrcadlí mou výchovu, za kterou jsem zodpovědná. Obecně mi hodně vadí lhaní. Jsem radši, když přiznají jakoukoli levárnu, než když lžou. Rozčiluje mě, když musím něco opakovat víc jak třikrát.

Jak se poté opět zklidníš? Co ti pomáhá? Čím si tě dokážou naopak žáci i děti získat?

Zklidní mě už to, že pustím ventil. Mně je líp a děti mají jasno. Určitě mě zklidňuje i pes a procházky s ním.

A na dětech obecně oceňuji empatii, když přemýšlí, nebojí se říct svůj názor. U vlastních dětí si vážím toho, že chtějí být ještě se mnou, užívám si náš společný čas.

Je ti pro vlastní děti to, že pracuješ ve školství, pomocí či spíš zátěží a v čem konkrétně?

Víc vidím do výuky. I když nejsem na prvním stupni jako mé děti, mohu lépe předvídat, co je čeká. Mám také s nimi určitě víc trpělivosti a leccos jim dokážu vysvětlit.

Kde obecně dobíjíš baterky? Co děláš ráda?

Baterky dobíjím na procházkách se psem. Chodím s ním na cvičák. Tam je také hezky vidět, že když se psem správně pracuješ a má to určitou návaznost, tak ti pes rozumí a je nám spolu dobře.

Ráda také čtu, vyrostla jsem na Frýbové, Herriotovi, Štorchovi, Londonovi. Teď čtu Stehlíkovou, ta píše spíš fantazy. Ani u filmů, ani u muziky nemám vyhraněný žánr.

Můžeš nějak představit svou rodinu? Jak společně rádi trávíte čas? Kde se potkáváte, relaxujete, v čem se s manželem doplňujete?

Máme dvě děti, staršího Matyáše, tomu je deset a sedmiletou Leontýnku.

Všichni rádi cestujeme, ať už tady nebo do zahraničí. Máme rádi moře, rádi lyžujeme. Líbí se nám na Šumavě a obecně v jižních Čechách a ze zahraničí se rádi vracíme na řecké ostrovy. Na manželovi oceňuju jeho široký rozhled.

Opakovaně s námi šlapeš na jaře i na podzim v celorepublikové výzvě Deset tisíc kroků. Kam nejčastěji, nejraději míří tvé procházky? Co na nich oceňuješ především?

Moje každodenní oblíbená trasa je kolem Jizery, k Zrcadlové koze. Jsem vděčná za místo, kde žijeme, protože Český ráj je krásný v každé roční době.

Blíží se Velikonoce. Jak se u vás slaví? Co chystáte na pomlázku? Pečeš něco specifického? Potrpíš si na výzdobu?

Výzdobu s dětmi děláme, barvíme vajíčka, máme oblíbené perleťové, s kovovým leskem, zlatavé, pečeme perníčky, které ale zmizí často dřív, než jimi můžeme obdarovat koledníky.

Pomlázku s dětmi také pleteme, baví nás to.

Dopoledne společně čekáme na koledníky a odpoledne vyrážíme všichni na koledu po kamarádech a rodině.

Kdyby sis měla představit svůj ideální den, jak by probíhal? V jakém ročním období? S kým?

Dříve bylo mé oblíbené roční období léto, spojené hlavně s prázdninami. Jak jsem starší, oceňuju každé roční období. A můj ideální den? Každý, kdy nemusím uklízet, vařit, kdy je o mě v tomto ohledu postaráno. Proto asi den na Šumavě, v penzionu, s celou rodinou i naším psem. Vyrazíme si na houby, půjdeme se vykoupat a navečer se vydáme do parku u zámku Hluboká nad Vltavou na proseco.

Do jižních Čech jezdíme pravidelně na výlov rybníka. Rádi máme např. Rožmberk. Popíjíme burčák, ochutnáváme rybí speciality, děti si loví škebličky a vydáváme se společně na houby..Sbíráme hlavně lišky, které tady v Českém ráji nejsou k nalezení.