AKTUALITY

„Nejdůležitější je vzbudit u dětí zájem. Aby je to bavilo, mluvily a nebály se dělat chyby,“ říká Tereza Mlejnková.

Lenka Konopková | 17.12.2023 | Rozhovory

Máme adventní čas. Jak se ti propojuje brzké očekávání vašeho druhého potomka s Vánocemi?

Dcera Eliška se narodila v červnu. Teď budu rodit v lednu. Vzhledem k počasí, možnému náledí i virózám jsem tedy využila možnosti nastoupit na mateřskou osm týdnů před termínem porodu. Prodloužily jsme si tak s Eliškou zimní prázdniny, nechodí do školky a užíváme si společný čas. Ráno je její první starost čokoláda z adventního kalendáře, navštěvujeme předvánoční trhy a pečeme cukroví.

Narození dítěte je spojené s radostí a možná i určitými obavami. Jak to máš Ty?

Eliška se na bratříčka těší a díky péči o ni mi to těhotenství daleko rychleji utíká. Už jen tím, že to bude chlapeček, je to pro mě výzva. Jsem víc zvyklá na ženský svět, mám sestru, dceru. Ale samozřejmě se těším a beru to i jako příležitost učit se dívat na svět klučičíma očima.

Máte v rodině nějaké zavedené vánoční tradice? Jak vzpomínáš na Vánoce svého dětství? Převzalas něco z nich do své nové rodiny?

Na Štědrý den zveme k našemu stolu mé rodiče. Druhý den pak navštívíme manželovy. Pouštíme lodičky, odléváme vosk, zkoumáme, co kdo v odlitku vidí…takhle nám kočárek předpověděl Elišku. V původní rodině jsem měla ráda ten klid, atmosféru a i když my se sestrou už nejsme pokřtěné, tatínek večeři zahajoval modlitbou. To dodržujeme dodnes.

V dětství jsme také s rodiči chodili na procházku a tatínek jako astronom čekal po setmění na první hvězdu. Až poté jsme mohli zasednout k večeři.

Tatínek je astronom?

Učil na turnovském gymnáziu matematiku a fyziku, teď už je v důchodu, ale astronomie je jeho velký koníček. Postavil si na domě svých rodičů v Rovensku pod Troskami kupoli, hvězdárnu s veškerým vybavením.

To je zajímavý koníček. Vraťme se ale ještě k Vánocům. Na čem si pochutnáváte o Štědrém večeru?

Manžel byl zvyklý na kapra, ale nedělalo mu problém přijmout změnu. Míváme hrachovou polévku, vinnou klobásu a bramborový salát.

Co by ráda vaše čtyřletá dcera našla letos pod stromečkem?

Nejraději by uvítala živého pejska. Na to je ale čas. Zatím si tuhle potřebu může naplňovat u mých rodičů. Takže chce alespoň plyšového pejska z Tlapkové patroly. Má moc ráda i panenky a knížky. Před spaním čteme Pejska a kočičku, či Křemílka a Vochomůrku.

Učila jsi u nás na prvním stupni angličtinu. Měla jsi nějaké osvědčené předvánoční aktivity?

V téhle době nepracujeme s učebnicí, vytvářím spíš nějaký pracovní list, křížovku, porovnáváme rozdíly mezi slavením Vánoc u nás a v anglicky mluvících zemích. Závěrem ráda zpívám nějaké vánoční písničky či koledy v angličtině.

Zažila jsi ty sama typické anglické Vánoce?

Ne. Byla jsem něco přes týden v Londýně s kamarádkami i pro studijní materiály, ale to bylo v létě. Takže typické jejich Vánoce jsem nezažila.

Jak ses vlastně dostala ke studiu angličtiny?

Po turnovském gymnáziu jsem chtěla studovat umění, fotografii. Nakonec jsem ale skončila na Pedagogické fakultě Technické univerzity v Liberci. Vybrala jsem si dějepis a angličtinu, protože tyto obory mě nejvíce zajímaly a bavily.

Začínala jsem učit na turnovské SUPŠ, poté jsem učila na 2.stupni u nás v ulici Skálova a nakonec zakotvila na prvním stupni v ulici Alešově. Tam se cítím nejvíc „doma“, k menším dětem mám nejblíže.

Na co kladeš při výuce na prvním stupni největší důraz? Čím je pro cizí jazyk získáváš, motivuješ?

Nejdůležitější je vzbudit zájem. Aby je to bavilo, mluvili a nebáli se dělat chyby. Více se naučí formou hry. V učebnicích je baví příběh na pokračování, komiksy, nejvíc se potýkají s psanou formou. Líbí se jim také skupinová práce a hry na interaktivní tabuli.

Projevuje se tvůj obor i nějak v běžném životě? Cestujete?

Co máme Elišku, tak jsme v zahraničí nebyli. Ale na YouTube Eliška ráda sleduje i anglické pohádky. Sama se doptává, co které slovo znamená. A už několikrát jsem si všimla, že si při hraní povídá a zpívá anglicky.

Jak jako rodina trávíte společný čas?

Pravidelně každou sobotu vyrážíme na procházky a výlety do Rovenska, Sedmihorek, po Českém ráji. Ráda se také na internetu inspiruji akcemi pro rodiny s dětmi v okolí.

A jak relaxuješ a dobíjíš energii ty sama?

Moc času jen pro sebe nemám. Když je Eliška u babičky využiji to spíš k uklízení a k péči o domácnost. Ráda si ale zacvičím jógu, nebo si něco přečtu. Mým oblíbeným autorem je P. Coelho. Díky kamarádce jsem se také dostala k břišním tancům. Ty mi dělaly dobře jak fyzicky, tak psychicky, snad se k nim zase vrátím.

A fotíš ještě?

Fotím ráda, ale už se tomu tolik nevěnuji, i když ateliérové vybavení máme. To je náš společný koníček s manželem a naším oblíbeným objektem je Eliška.

A jakou posloucháš hudbu?

Mám ráda různé žánry podle nálady. Někdy mi vyhovuje relaxační hudba, jindy rock. Naposledy jsem byla se sestrou na italské rockové kapele Maneskin v Praze v O2 aréně. Mám ráda i U2, Muse a další.

Díváš se každoročně během Vánoc na nějaký oblíbený film či pohádku?

Každý rok mě znovu pobaví Pelíšky. Z pohádek nesmí chybět Tři oříšky pro Popelku.

A jaké je tvé nejoblíbenější cukroví? Už máš napečeno?

Mám ráda vůni perníčků a ty nejraději mlsá Eliška. Ani je nezdobíme. Já si musím dávat pozor na lepek, tak jsem letos zkusila linecké z kukuřičné mouky. A všichni máme rádi nepečené rumové kuličky a úlky.

Co by sis ty sama letos ráda nadělila či přála do nového roku?

Tak především zdravé miminko. A také to, aby se s bratříčkem a tou velkou změnou Eliška a celá naše rodina dobře popasovala. Aby u nás bylo stále dobře a převládala klidná atmosféra.