AKTUALITY
„Já se do práce vždy opravdu těším. Jak na příjemné kolegy, tak jsem vždy zvědavá, co mi den přinese,“ říká Sáva Klobušická.
Lenka Konopková | 1.6.2025 | Rozhovory
Máš neobvyklé křestní jméno. Jak na něj rodiče přišli? Víš, co znamená?
Naši nejdřív uvažovali o Sáře, ale Sára s hláskou er jim přišla příliš tvrdá, tak se rozhodli pro Sávu. Na matrice s tím byl trochu problém, neznali ho, ač je normálně v kalendáři, mám svátek 14. listopadu. Jeho původ je hebrejský a znamená, děd, stařec. Teprve později jsem zjistila, že je to mužské jméno. Pocházím z Liberce a tam znám jednu holčičku a tři muže, kteří si to předávají v rodině.
Se starci je spojovaná moudrost, určitě ji v sobě nějak neseš. Máš sourozence? Má také nějaké netradiční jméno?
Mladší sestra se jmenuje Magdaléna.
Pracuješ u nás jako školní asistentka. Můžeš nám tuto pozici přiblížit?
Nabízím pomoc v chodu školy, s administrativou v nejširším slova smyslu, asistuji u tříd i jako doprovod na různé školní akce, při velké nemocnosti pedagogů jsem i suplovala. Třídím učebnice, pomůcky, katalogizuji knihovnu na prvním stupni, objednávám autobusy, zařizuji různé náležitosti k uskutečnění mimoškolních akcí.
Baví mě systematizace a organizace všeho druhu. Líbí se mi, že moje práce je tak různorodá. Plním dílčí úkoly na vlastní zodpovědnost a zároveň jsem i s dětmi. Ne však celou pracovní dobu, takže mi zbývá ještě energie na ty naše vlastní, které jsou ještě malé.
Jaká je tvoje profesní historie?
Vystudovala jsem Střední pedagogickou školu v Liberci a bakalářem jsem ukončila obor pedagogika volného času, na TUL. Pracovala jsem především jako vychovatelka ve školní družině a krátce i jako asistent pedagoga.
Čím tě tahle práce obohatila?
Ve družině mě to moc bavilo. Neměla jsem takový tlak na výkon jako učitelé. Mohla jsem si s dětmi více hrát a nabízet jim netradiční aktivity. Spali jsme ve škole, měli kloboukový den, slavili čarodějnice…podobně jako to je tady ve škole.
Ke které z výchov máš nejblíže?
Baví mě především výtvarné tvoření. Doma mám různé sezónní věnce, dekorace. Zpívám, ale hudební vzdělání nemám. Ráda si s dětmi zahraju hry, ráda se hýbu…
Vyřádíš se kreativně i na zahradě? Slyšela jsem, že máte domeček.
No jasně. Jsem velký estét. Hodně mi záleží i na barevné kombinaci trvalek. Když jsme za covidu začali zakládat zahradu, narazila jsem na zahradního a krajinného designéra Ferdinanda Lefflera, zakladatele ateliéru Flera. Nakoukala jsem na YouTube i v České televizi jeho webináře a pořady, jako např. Ferdinandovy zahrady, a hodně se inspirovala.
Máš nějakou oblíbenou lokalitu i v Turnově?
Pocházím z Liberce, ale v Turnově jsem už devět let. Přistěhovala jsem se za hlasem svého srdce. Nejdříve jsme bydleli v bytě partnera a teď už máme pět let domek. Turnov mi přirostl k srdci, rychle jsem si tu zvykla, ale asi nedokážu říct jedno konkrétní místo. Líbí se mi, že je Turnov obklopen zelení a příjemný pro rodinný život. Je tu plno hřišť pro děti a aktivních spolků. Chodíme třeba cvičit s dětmi do Sokola. Když musím jet něco zařídit do Liberce, ani se mi odtud moc nechce.
Máte dvě malé děti, co tě učí ony?
Máme skoro sedmiletého Filipa a tříletou Veroniku. Oba mě učí trpělivosti, nadhledu, empatii a pochopení. Snažím se s nimi víc komunikovat a nebýt tak autoritativní, jako jsme zažili v dětství my. Snažíme se s nimi také trávit aktivně čas. Hrajeme deskové hry, jezdíme na výlety, jak turistické, tak na kole, v zimě vyrážíme na běžky. Máme rádi Malou Skálu, odtud si také každoročně sjedeme Jizeru.
A co dovolené a další společný čas?
Tatínek s dětmi spolu s dalšími otci a jejich dětmi jezdí každoročně na prodloužený víkend na chalupu v Rakousích, je to pro ně taková Apalucha.
A dovolenou již po několikáté trávíme s dalšími devíti rodinami na nějaké velké chalupě a vyrážíme poznat tamější okolí. Podvečery pak trávíme společně, hrajeme nějaké hry venku i uvnitř, opékáme, chystáme a vyrážíme na noční stezku. Loni jsme byli v Krkonoších, vypravili se na Labskou boudu, na Medvědín… Na jednodenní výlety vyrážíme po celé republice i sami jak v létě, tak v průběhu roku.
Kde dobíjíš baterky ty sama? Jak relaxuješ?
Ráda relaxuju aktivně. Třeba tím, že zpívám s kapelou Duo BigBand, to mě naplňuje. Zpíváme na firemních akcích, na plesech, svatbách, oslavách… Vypnu i při práci na zahradě.
Čteš? Jakou hudbu máš ráda?
Na čtení mi moc času nezbývá. Když už, tak sáhnu spíš po nějaké seberozvojové knize. Nemám ani žádný vyhraněný hudební žánr, líbí se mi ale hudba 80.-90. Let, Roxette, Queen..
Je ti blízká nějaká sportovní disciplína?
V dětství jsem závodně tančila latinsko-americké a standardní tance, v pubertě jsem pak přešla na skupinové disco formace. Ráda bych se k tanci vrátila s partnerem, ale ještě musíme chvíli počkat, až nám odrostou děti.
Pohyb mě baví, ale nejsem nějak vyhraněná, mám ráda pestrý pohyb.
Na co se v nejbližší době těšíš?
Těším se z každého dne. Mám malé děti a s nimi moc dopředu plánovat nejde. Těší mě, když jsou děti zdravé, když zrovna nezpívám a můžeme být spolu. Třeba jen doma, zahrajeme si nějakou deskovku, nebo se spolu díváme na pohádku. Nebo se vydáme někam na výlet.
A čím žijete momentálně na prvním stupni?
Chystáme zahradní slavnost. Tam také zpívám jak se spolupracovníky, tak s kapelou.
Já se do práce vždy opravdu těším. Jak na příjemné kolegy, tak jsem vždy zvědavá, co mi den přinese. Minulý pátek jsem třeba děti doprovázela na přehlídku dravců, teď půjdeme do Dolánek na program Čarovné bylinky.
Mám to štěstí, že se domů nevracím unavená z povinností a starostí. Zatím jsem nepotkala žádnou činnost, kterou bych dělala s nelibostí.